1. Úvod
2. Školní zpravodajství
3. Ozdravný pobyt – Rejvíz 2026

Ozdravný pobyt – Rejvíz 2026

28. dubna 2026

Zlatý Chlum
Sobota 25. 4. patřila celodennímu výšlapu na Zlatý Chlum. Byla to moje nejoblíbenější túra z celého pobytu. A není divu, už samotná cesta na horu s rozhlednou stála za to. Člověk se sotva nadechne lesního vzduchu a už na něj vykukují nádherné výhledy do krajiny Jeseníků a zajímavé Chlapecké skály. Když jsme dorazili k rozhledně Zlatý Chlum, čekalo nás milé překvapení, hořel tam malý táborák a my jsme si mohli opéct špekáčky. Celé místo díky tomu působilo útulně a skoro pohádkově. Pak přišla chvíle pravdy, zvládneme výstup na rozhlednu? Schody se tvářily nevinně, ale cestou vzhůru nám daly jasně najevo, kdo je tady pánem. Odměna nahoře však stála zato. Výhled po okolní krajině byl naprosto nádherný, široká panoramata do všech stran. Hold Zlatý Chlum nikdy nezklame, doporučuji. Napsal Pavel Venera, žák 9. třídy; žádné použití AI.

Učíme se
Jestli si myslíte, že se tady neučíme, tak to se velmi mýlíte. Sice nemáme žádné učebnice a pracovní sešity, ale to naše paní učitelky a pány učitele nezastaví. Často máme matematiku s paní učitelkou Dvořákovou, hodiny s ní se mi moc líbí. Měli jsme i několik hodin dějepisu a hodinu němčiny s panem učitelem Rafajem, kterou jsme si strašně užili. Učí i všemi milovaná paní učitelka Buksová, se kterou máme hodiny češtiny. Psali jsme například diktát, který se sice někomu moc nepodařil, ale většinou jsme ho napsali velmi dobře. Nejčastěji máme hodinu výtvarné výchovy s panem učitele Kohútem. Jsou to velmi zajímavé hodiny, protože skoro všichni rádi kreslíme. V hodinách s paní asistentkou Stuchlíkovou tvoříme různé rukodělky.  Třeba ke Dni matek jsme vyrobili zarámovaný obrázek „srdce na dlani“. Takže jak jste si všimli, všichni učitelé i paní asistentka se nám věnují. Kéž bychom mohli mít takovou školu vždycky … Bez použití AI napsala Yelyzaveta Krasnoshchok, žákyně 7. třídy.

Zlatonosné mlýny
Dne 27. 4. jsme jeli autobusem od penzionu Rejvíz, kde jsme ubytovaní, do Dolního Údolí. Cesta trvala asi 15 minut. Po vystoupení z autobusu jsme šli nejdříve ke Zlatonosným mlýnům. Viděli jsme tam mlýny, budovu s velkou tavnou pecí, ale hlavně malou říčku. Paní učitelka Dvořáková nám povídala o tom, v jak těžkých podmínkách dříve lidé získávali z rudy zlato. V současnosti se tu prý konají mezinárodní soutěže v rýžování zlata. Také my jsme zkusili hledat v potoce zlato, a budete se divit, pár lidí opravdu kousíček zlata (velký jako špendlíková hlavička) našlo.  Do města Zlaté Hory, kde jsme náš výlet zakončili, to bylo sotva pár kilometrů. Tam jsme naše putování zakončili, nasedli do autobusu a jeli zpátky do Rejvízu. Počasí bylo přímo nádherné. Nejvíce mě bavilo dívat se na mlýny, jak se točí, a na vodu, jak teče přes kameny. Výlet se mi líbil, protože byl klidný, zajímavý a byli jsme venku v přírodě. Ani já jsem při zápisu tohoto článku nepoužíval AI – Marek Urbaník, žák 9. třídy.